Beskydský pivovárek

Beskydský pivovárek
Osidlování hustě zalesněného a neproniknutelného území dnešní obce Ostravice začalo už ve 12. století a první zmínka o obci jako součásti hukvaldského panství se objevila v roce 1581. Nikde se však nepsalo o tom, že by se tu vařilo pivo. A přece. Oblast sloužila v 18. století jako improvizovaná trestanecká kolonie, kde byli tehdejší účastníci selských bouří a lapkové nuceni k těžké práci při dobývání dřeva. V roce 1716 se tu usídlil potomek zkrachovalé zemanské rodiny Bohuš Lokna z Postřelmova a Bludova, který se živil jako zbojník. Po svém útěku do Beskyd se nějakou dobu skrýval v chýši uhlíře Šediny na Mladých Hamrech (dnes Staré Hamry), kde trpěl nedostatkem truňku. Z ukradeného obilí si uvařil pivo a místo nedostatkovým chmelem ho ochutil smrkovým jehličím, jehož bylo všude dost. Jeho „smrkáč“ se dostal i do lidových písní (bohužel dnes nedochovaných) a dodnes se tímto slovem v regionu označují nezdární výrostci. Po zániku domácí stáčírny lahvového piva v sousedním Frýdlantu v roce 1949 se oblast ocitla na dlouhou dobu bez vlastního sladovo-chmelového zdroje. Po roce 1970 se do oblasti začalo vozit pivo z nového pivovaru v Nošovicích. Ostravice tak byla stále závislá na dovozu a nebyla pivně soběstačná.

Zlom přišel až na jaře roku 2013, kdy zahájil výrobu ostravický Beskydský pivovárek. Ostravické beskydské pivo je stoprocentně přírodní, to znamená, že ho vyrábíme pouze z čistých přírodních surovin. Splňuje kritéria tzv. Reinheitsgebotu, německého zákona nejvyšší čistoty piva z roku 1516, podle něhož jsou jediné povolené ingredience k výrobě piva slad, chmel, voda a kvasnice. Používáme věhlasný hanácký slad a ještě věhlasnější chmel z Žatce. To je to, co dělá české pivo českým pivem. A může být pro české pivo vhodnější voda, než je ta z beskydských horských bystřin?

Jako zlatá klasika figuruje v naší nabídce plnotučný a výživný Beskydský ležák. Chmelem při jeho výrobě nešetříme. Rozmazlenec odkojený běžně dostupnými pivními deriváty může namítat, že Beskydský ležák je přece jen nadlimitně hořký. Ležák je však jen tak hořký a chuťově drsný, jako je život v beskydských horách. A právě tak jako mozolná dlaň udřeného dřevorubce, i náš Beskydský ležák dokáže něžně pohladit.

Naši pivovarskou hospůdku navštěvují i ženy. Věříme, že jejich chuťové pohárky potěší polotmavé pivo tzv. vídeňského typu - Zbuj, z jehož nahořklosti vystupuje ušlechtilá chuť karamelu. Příjemnou změnou může být naše pivo medové, borůvkové nebo višňové.

V naší produkci se objevuje i zámořský element. K výrobě našeho svrchně kvašeného piva Beskydského hořkého používáme dva druhy oregonského dovozového chmele. Není to však odklon od naší české cesty, jen zajímavé prolínání různých zemědělských i pivovárečních kultur. Hořké má poctivých 6,5 % alkoholu. Chmely z USA, Austrálie, Nového Zélandu nebo Velké Británie používáme v různých kombinacích k vaření dalších speciálů, které můžete ochutnat v naší hospůdce.

V pivovarnictví se kromě ječmene používají i jiné obilniny, proto máme v repertoáru i pivo pšeničné nebo žitné. A protože víme, že pivo konzumujeme všemi smysly, hrajeme si i s barvou pěnivého moku. Vaříme piva červená (Red Ale, Red IPA) nebo velmi tmavá. Náš černočerný stout nepropustí ve sklenici sluneční paprsek. Návštěva bavorského pivovaru nás inspirovala k vaření piva s uzenou příchutí. Výsledkem je vkusně nakuřovaný rauchbier, který připomíná podzimní opékání brambor v usínající přírodě. Snažíme se taky přiblížit další pivní velmoci. Například naše silné pivo typu Abbey vás zanese do Belgie. Kromě piv výčepních vám nabízíme i vícestupňové speciály jako Double Elephant s obsahem přes 8 % alkoholu a Triple Elephant s 11,5 procenty. Tím se náš silák řadí do kategorie takzvaných ječných vín. Tato piva jsou lahodná, avšak zrádná. Proto se před jejich konzumací poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo alespoň s výčepním ve službě.

Tak přijďte ochutnat. Těšíme se na vás!